Daemonious:
tady je klasická gama korekce RAW dat:
Z obrázku je jasně vidět, že pokud máš 12-bitová data, tak po gama korekci máš v jasech více, než 12-bitovou informaci a ve stínech méně, než 12-bitovou informaci.
V jasech se informace zahustí, ve stínech zředí. A nejvíce se zředí těsně nad černou.
A dokonce je krásně vidět, že v horní 1/4 jasů máš ze 12 bitů najednou 13 a ze 14 máš 15.
Takže koukáš na 8 bitů a v jasech máš rezervu 5, resp. 7 bitů. To se úpravami hned tak nevyčerpá.
Samozřejmě zásadní věc je kvalita v těch bitech. Obrázek může mít 12 bitů a už 8. bit může mít nepřesnost jako blázen. Když se podíváš na výsledky Imatestu, který ukazuje odchylky 8. bitu, tak někde jsou jako kráva. Takže pak máš 8. bit ujetý a co asi tak je v 14.bitu?
Přesnost určitě ne, ale může tam být plynulost. A vo to gou.
Kdysi jsem si o tom psal s Radkou Tezaur, která coby špičková matematička zpracování obrazu říkala, že pro takové metody jako je třeba slepá dekonvoluce obrazu (změna rozostření na doostření) v horních bitech potřebuje aspoň nějakou informaci, klidně nepřesnou, ale ani ne žádnou - pak to posterizuje, ani ne pravý opak, tj. šum. Tedy ideálně informaci, která nějak plynule navazuje na trend barev z nižších bitů.
To jde v podstatě získat 3 způsoby:
1. Ideálně reálná informace, ale to je šíleně náročné na hardware všeho, kvalitou světla a kvalitou objektivu počínaje, přes kvalitu snímače a jeho vyčítání, A/D převodníku, ....
2. Ze šumu inteligentním odšuměním, které nějak respektuje trendy okolí
3. Kompletně si to matematicky vymyslet, což dává výsledek horší, než v bodě 2. pokud je ve vyšších bitech aspoň trochu, z pár procent pravda, no a stejný pokud už třeba ve 12. nebo 14. bitu je už naprostá náhoda. Nicméně proč vymýšlet 13. a 14. bit, když ho lze vytvořit ze šumu s nadějí, že je to přeci jen lepší, než úplný výmysl. Tolik asi tak z diskuze s ženskou, co tomu ale opravdu rozumí. Asi tak 1000x víc, než my všichni dohromady. Fakt je, že ten rozhovor je tak 7 let starý.